Soustředěni na cíl
Ve srovnání s echolokací, kterou sviňuchy používají ke sledování kořisti, predátorů či překážek, bledne i ta nejlepší vojenská technologie sonaru. Tito mořští savci dokáží pomocí cvakání vysílaného z nozder odhalit objekty o velikosti několika centimetrů na vzdálenost sta metrů – to je jako rozeznat vlašský ořech přes celé fotbalové hřiště. Naproti tomu lodě vybavené sonarem musí vysílat zvukové vlny z několika zdrojů, které jsou od sebe vzdálené přinejmenším několik metrů. Nedávná studie naznačuje, že extrémně účinnou echolokaci sviňuch umožňují nastavitelné struktury v jejich hlavě. Tato zjištění nám mohou pomoci zlepšit naší vlastní technologii sonaru.
Sonar funguje na základě odrážení zvukových vln od objektu a zaznamenávání, jak dlouho signálu trvá se vrátit. Je-li zdroj, z nějž sonarové pulzy vycházejí, menší než vlnová délka zvuku, vysílá za normálních okolností zvukové signály do všech směrů. Připomíná to světelné odrazy od disko koule. Když je třeba vyslat cílený paprsek konkrétním směrem, musí být zdroj větší než vlnová délka. Sviňuchy však tento požadavek dokázaly obejít.
Aby vědci odhalili, jak se jim to podařilo, zkoumali pomocí CT skenování hlavu sviňuchy hladkohřbeté (Neophocaena phocaenoides). Zjistili, že čelo tohoto tvora obsahuje složité struktury, které zahrnují vzdušné vaky, měkké tkáně a lebeční kosti. Tyto součásti vytvářejí vrstvy, jež zvuku dovolují, aby dovnitř pronikal různou rychlostí, díky čemuž zvířata určují, kam paprsek míří. „Pokud těmto strukturám dokážeme porozumět, pak bychom mohli přebudovat své sonarové systémy a umístit je na [menší] čluny,“ říká Wenwu Cao, fyzik z Pensylvánské státní univerzity a spoluautor studie, která vyšla loni v prosinci v časopise Physical Review Applied.
Výzkum naznačuje, že sviňuchy sdílejí některé triky s dalšími savci, jež prosluli schopností echolokace: netopýry. „Skutečně mě zaujalo, že sviňuchy možná dokážou prostřednictvím stlačení čelní soustavy měnit schéma vysílaných paprsků,“ říká Rolf Müller, profesor strojního inženýrství na Virginském polytechnickém institutu a státní univerzitě, který zkoumal sonar netopýrů, ale na studii o sviňuchách se nepodílel. Zdá se, že ve srovnání s lidskou technologií jsou netopýři a sviňuchy skutečně o pár máchnutí křídel či ploutví napřed.
— Clara Moskowitz
Obrázek: Poddruh sviňuchy hladkohřbeté (Neophocaena asiaeorientalis ssp. asiaeorientalis)